پژواک کوکەبیان
کوردستانیانی ئازیز، ئەمڕۆ لەسەر بەربەستی بەرەبەیانی نوێ وەستاوین، کە زنجیرەکانی زوڵم لێ دەشکێت و ڕووناکی گەشاوەی ئازادی تاریکی دەشکێنێت. حکومەتە ستەمکارەکان، ئەوانەی بە دڕندەیی و ترسەوە حوکمڕانی خاکە پیرۆزیەکانی سۆمەر و میدیایان دەکرد، یەک بە یەک وەک دۆمینۆ دەڕووخێن. ئیمپراتۆریەتەکانی درۆ لە بەرامبەر هێزی حەقیقەت و ڕۆحی نەلەرزەی گەلی کورددا دەڕووخێن.
سەد ساڵە میللەتی کورد ئازارێکی زۆری بەرکەوتووە. خاکەکانمان لەلایەن ئەم داگیرکەرانەوە داگیرکراوە کە هەوڵی سڕینەوەمان دەدا، دەنگمان بێدەنگ کرا و ژیانمان لەت و پەت کراوە. لە هەموو گۆشەیەکی کوردستاندا، لە لوتکەی چیاکانمانەوە تا قوڵایی شارەکانمان، ڕووبەڕووی توندوتیژی و ئینکار بووینەوە. بەڵام ئەمڕۆ چرایەکی ئومێد لە ڕۆژهەڵات و ڕۆژئاوای نیشتمان دەدرەوشێتەوە- کۆتایی هاتنی خوێنڕشتن و ئاسۆی ئازادی کە هەموومان شایەنیەتی.
حوکمڕانی باوک و کوڕ دەبێت کۆتایی پێبێت (چه شاه بێت چه شەیخ بێت)، ئەو دەسەڵاتە دیسپۆتیانەی کە وەکوو شێرپەنجەیەکن لەسەر مێژووی خاک و نەتەوەمان، سەپێندراون. ئەم دەسەڵاتدارانە کە بە کوشتن و ستەمەوە بە دەسەڵاتەوە دەلکێن، بەم زووانە لە یادەوەرییەک زیاتر نابن. ڕژێمەکانیان قەدەری کەوتنە، میراتەکانیان بە هۆی هێزی نەبڕاوەی ئەوانەی بەدوای ئازادیدا دەگەڕێن، سڕینەوە و لەناوچوون.
ئێمە بۆ دونیا ڕایدەگەیەنین: داگیرکەران ناتوانن مێژوو بۆ سەرکوتکردنی ڕاستییەکان بنووسێنەوە. ڕەنگە جوگرافیا لەیەکتر جیامان بکاتەوە، بەڵام چیتر لە هەر گۆشەیەکی کوردستان، ماف و چارەنووسی گەلەکەمان ڕەت ناکرێتەوە. گەلی کورد بە یەکگرتوویی و دوور لە زنجیر هەڵدەستێت و دەبێتە خاوەنی ئەو ئازادی و کەرامەتە وا هەموو کات شایەنی بووە.
با هاواری ئازادی لە هەموو گوند و شارێکەوە، لە هەموو شاخ و دەشتێکەوە بەرز بێتەوە. با بڕوات و لە دەرەوەی سنوورە ساختەکان دەنگ بداتەوە و بگاتە دڵی جیهان. پێکەوە ئەوه ڕا دەگەین کە نەوەکان تامەزرۆی بوون، خاکێک کە بتوانین بە ئازادی و سەربەرزی و بە کەرامەتەوە تێیدا بژین.
بەڵێ ئێمە لە دیوی ڕاستی مێژوودا وەستاوین، شانبەشانی ئەوانەی باوەڕیان بە ئازادی و مافی چارەی خۆنووسین هەیە. ئەمڕۆ جارێکی تر جەخت لەسەر پابەندبوونمان بەم خەباتە بەرزە دەکەینەوە. ئازادی تەنها ئامانجی ئێمە نییە، بەڵکو سروشت و چارەنووسمانە. ئێمە مەحکومین بە ئازادی.
بژی کوردستان! بژی ئازادی!
- تجاوز به مفاهیم: آلبرتاییها جداییخواه اما کوردها تجزیهطلب؟ - 05/26/2026
- ۱۰۰ سال انحصار رسانه فارسی - 04/19/2026
- کوردستان چەند دەوڵەمەنده؟ - 04/01/2026
Dr. Kokabian is an economist and entrepreneur. He received his Master and doctorate degree from The Graduate Claremont University of California in economics. He holds PMP and post-master diploma in Advanced Management from the Schulich School of Business at the University of York, Master of Business Administration degree in technology management from Royal Roads University, Canada, and bachelor’s degree in computer engineering from Sharif University. He has been working for two decades as the project manager, systems analyst, university teacher, and economic analyst for public and private sectors in US and Canada; consulted energy and EP (engineering, procurement) companies as well as banks (TD Bank, CIBC Bank) and government agencies to consult business and Fintec challenges. He had been with University of Arizona from 2020 as program manager until 2022. He has been university teacher for monetary economics, project management and development economics subjects.
He is the author of Cocolonialism, the book on new multi-dimensional international take-over of countries and how near colonizer and far colonizer has taken over the mind, land, institutions and monetary systems of majority of countries. In the economics, his works are focused on monetary systems.
https://www.amazon.com/Cocolonialism-Near-Colonizer-Far-ebook/dp/B0B41JWTF6
He can be reached at :
pejvak@kurdia.net
